Už několikrát jsem si říkala, že se Vám musím doslova pochlubit svou sbírkou kuchařek. Není jich málo, ale na můj vkus ani moc.
Jo, snad každý, kdo to viděl nebo jen slyšel se mě víc, jak nesměle zeptal jestli jsem zdravá. Odpovídám: " Ano, jsem. Je to můj koníček. Filatelisty se také nikdo neptá, jestli je zdravý, když má album plné poštovních známek."
A co všechno u mě najdete? Tak třeba kuchařky, které už něco zažily, jedna je dokonce z roku 1883, kuchařky, které jsem si dovezla z Anglie ( nebyla jsem líná tahat víc, jak polovinu dne v ruce knihu o velikosti o něco větší než je formát A4 z lesklého křídového papíru s 600 stranami ). Kalendáře z roku nevím kolik, tuny časopisů a útžků, různé gastronomické encyklopedie a plno kuchařek, které jsou běžně k dostání.
Recepty mám doslova všude, minule jsem našla časopis " Žena a kuchyně" v učebnici dějepisu, kde se tam vzal netuším, možná si Napoleon chtěl něco dobrého uvařit... občas mě samotnou udivuje, kde všude nacházím nějaké receptury.
Recepty mám doslova všude, minule jsem našla časopis " Žena a kuchyně" v učebnici dějepisu, kde se tam vzal netuším, možná si Napoleon chtěl něco dobrého uvařit... občas mě samotnou udivuje, kde všude nacházím nějaké receptury.
Když se mě někdo zeptá co bych chtěla třeba k narozeninám, tak rovnou připojuje větu: " Ale žádnou kuchařku ."
Přes to vše jsou kuchařky v mém pokoji až má druhá nejmilovanější věc, a ještě své druhé místo sdílejí s pc .
Přes to vše jsou kuchařky v mém pokoji až má druhá nejmilovanější věc, a ještě své druhé místo sdílejí s pc .
Už se nebudu víc vykecávat a jdeme na obrázky:
Zde hledá 