16. října 2010 v 22:48 | Míííšááá, zdroj obrázku: www.revue.idnes.cz, hlášek Z.P.: www.iprima.cz
|
Ať se člověk koukne, kam se koukne ve světě naší gastronomie narazí na jméno Emanuel Ridi nebo Zdeněk Pohlreich. Dokonce, když do vyhledávače zadáváte jméno Zdeněk, aby jste se koukli, jak se píše to jeho zatracené příjmení, tak Vám to okamžitě nabízí tohohle kuchtíka k vyhledání. I v denním tisku se oba dva ocitají, ať už se svými recepty nebo pod palbou novinářů.
Emanuel Ridi k nám pronikl skrze jeho televizní pořad, který všichni fanoušci dobrého jídla známe. Už vydal i kuchařskou knihu . Nahlédla jsem do ni v knihkupectví a moc se mi líbila. Je tvořena v moderním a svěžím stylu.
Zdeněk Pohlreich se k nám překvapivě dostal také skrze televizní obrazovku. Jak tak počítám, tak pan Pohlreich má na tričku již 3 kulinářské pořady. Každý si ho určitě vybaví ve spojitosti s jeho vtipnými komentáři. V knihkupectví jsem již viděla dvě jeho knihy a desky na recepty. V těch deskách dokonce najdete magnet v podobě Z.P. s přilepeným bločíkem, aby Vám mohl kecat do nákupu a do vaření, když si ho plácnete na ledničku.
Těmto podle mě velice dobrým kuchařům já osobně fandím, jelikož se krásně prosadili a zdá se, že jsou fakt dobří. Jak to máte Vy? Upřednostňujete jednoho z nich, nebo jste stejní fandové obou dvou jako já?
Pro pobavení nějaká ta hláška Z.P.:
-"Přírodní šťáva? Z kterýho pytlíku?"
-"Gastronomie je zaměstnání na celej život. Je hezký, když to umíš, a stojí to úplně za hovno, když to neumíš…"
-"Šlo nám to tak dobře, že to dokonce i lidi jedli…"
-"Já bych mu roztrhl prdel až k lopatkám, když ho vidím!"
-"To není kuchař, to je odvážná školačka."
-"V kartách se říká - když nevíš, tak si troufni. V český gastronomii platí - když nevíš, tak to posyp sejrem…"
-"Počkej, ty to tam sypeš jak Babica!
-Šéf: Tak jak ti to jde?
Kuchař: Dobrý to je.
Šéf: To přejde, uvidíš.
-"Ty do toho kloveš jak vrána do hovna."
-Šéf: Co máš rád?
Žák: Těstoviny s kečupem.
Šéf: Tělesný tresty jsou už zakázaný?
-Kdo uteče, ten vyhraje…
-Největším nepřítelem českých kuchařů je jejich fantazie.
-Každýho, kdo se u mě v kuchyni dotkne hovězího masa paličkou, čeká trest smrti…
-Tady si někdo myslí, že mám hlavu jenom na klobouk…
-Tímhle tempem, byste mohli tak maximálně dělat tak svačináře v hladomorně…
-Jestli tohle je vývar, já jsem svatá Panna orleánská…
-Kuchař je poloviční lékař. Musí dbát o zdraví národa.
-50 svateb do roka, kdy ty lidi dostanou rozum?
-Tenhle tuňák vypadá, jako kdyby nešel ze solárka, ale z krematoria…
-Vypadám jak ožralej Mozart (reakce na pokus o první převlek s parukou a knírem).
-Já mám hlavu jak doplňovací velitelství.
-Vypadám jak úplnej debil, jako kdybych přijel rychlíkem z Drážďan před dvanácti lety. Alles gute.
-"Ty budeš hrát moji partnerku a já budu hrát Helmuta" (kostymérce)
-Až sem přijde hygienik, tak ho na férovku jebne!
-Copak, že je to zdravý... Na to lidi kašlou, hlavně, že je to dobrý…
Kouknu na oba. Emanuel je roztomilý a Zdeněk pobaví svými hláškami